Bydlení

Co je vlastně ta hypotéka?

Chci bydlení? Vezmu si přece hypotéku a je to. Třeba na třicet let. Budu chodit do práce a každý měsíc ji platit a bude to super. Je to přece lepší než házet peníze do nájmu, bude to moje, budu si to moci upravit dle svého a nebude hrozit, že mě někdo vystěhuje.

Hypotéka je v první řadě úvěr.

Stejně jako na auto nebo na nový iPhone, prostě si půjčím peníze od banky a postupně je splácím.

Hypotéka bývá ten nejlevnější úvěr – přece jen banky vědí, že ve splácení dluhů bude mít hypotéka vždy prioritu – když si berete hypotéku, nejčastěji dáváte do zástavy úvěru to bydlení, ve kterém žijete, takže zkuste ji neplatit….

Hypotéka se splácí dlouho. Hodně dlouho. Fakt to trvá. Neskutečně moc. Příklad!

Hypotéka 3 000 000 Kč na 30 let, 3% sazba, měsíční splátka 12 648 Kč.

První měsíc, splatím 12 648 Kč.

Už mi zbývá jen 359 splátek a doplatit 2 994 851 Kč.

Nekonečné!!!

Mimochodem, za těchto podmínek jsem právě zaplatil bance 7500 Kč na úrocích a ze samotného úvěru (jistina) se odečetlo 5 148 Kč.

Stát je tak nějak rád, když lidé mají celý život dluhy, protože jsou pak poslušnější, takže si při daňovém přiznání můžete odečíst 15% ze zaplacených úroků u hypotéky sloužící pro vlastní bydlení. (plus minus nějaké podmínky, to si zjistěte, co aktuálně platí).

I já mám hypotéku. I já jsem vesele platil nějakou měsíční částku prvních pět let a cestoval a neomezoval se. I na mě došlo. Po pěti letech nesplaceno skoro nic z dluhu, zato hodně na úrocích. I jsem si řekl a dost! Poslední tři roky jdou všechny peníze na splácení tohoto nekončícího dluhu a vize je taková, že dokončený sedmý rok hypotéky bude ten poslední.